365 - den 101. - S Mikulášem parňákem

Dneska jsme se vydali do Bráníka na výlet parním vláčkem s Mikulášem a čerty. Díky Hance za tip, myslela jsem, že to je až příští týden. Výlet byl super, dětem se to moc líbilo a čerta se teda bály oba dva. Ajka sama od sebe začla vymýšlet co vše čertovi slíbí a pak mu to hned vše pěkně vyjmenovala. Matoušek to celé zarytě pozoroval svým podmračeným výrazem, ale když mu čert sáhnul na nos tak už to chudák neustál a rozbrečel se. Ale perníček od Anděla si pak dali oba dva s velkou chutí.

No a z fotky mám radost, vyšla tak nějak jak jsem si ji představovala, jen jsem si nebyla jistá, že se mi to podaří zachytit. Naštěstí se před železničním mostem trať lehce stáčela a jeli jsme po správné koleji a taky jsem věděla že tenhle moment přijde, tak jsem byla nachystaná u otevřeného okýnka. Neříkám, že to je zázrak, ale spíš mám radost, že se mi povedla kompozice taková jakou jsem chtěla.

365 - den 100. - Výprava za lesními skřítky

Tak už je tu taky stovka. Jsem zvědavá, jestli vydrží i dvoustovka. Ale vím že mám ještě spoustu nedoplněných restů z minulého týdne, takže vlastně není co oslavovat.

Dneska jsem vyrazili za lesními skřítky do Modřanské rokle. Akce se pořádala už potřetí, nám se poštěstilo ji navštívit poprvé. Vždy jsme byli mimo Prahu, nebo jsme měli jinou akci. Dětičkám se to moc líbilo, bylo několik stanovišť, kde plnili úkoly. A na všech stanovištích byly rozsvícené dýně a lampičky. Startovali jsme kolem půl čtvrté, takže do cíle jsme došli až za tmy, tak to mělo své kouzlo. Bohužel na focení nic moc, nechtěla jsem blesk a z ruky bez stativu se za těchto světelných podmínek fotí hooodně špatně.

A další pozitivní věc na této akci je, že jsem se dozvěděla o aktivitách které jsou zde v Modřanech o kterých jsem ještě nevěděla. Třeba že v březnu se pořádá týden na horách na biofarmě s vyráběnkama, koníkama a sportovníma aktivitama. Docela o tom uvažuju že pojedem, akorát se mi to kryje ještě s jinou akcí, tak teď mám hlavu zamotanou.

365 - den 99. - Buřty ve sklenici

Ajka asi někdy poslední dobou zaslechla, že budu dělat utopence, abychom je měli na příští víkend, nebo nevím jestli jí to napadlo náhodou. Hlavně si ani nejsem vědomá, že bych jí je někdy dávala ochutnat, asi jo. A včera mi cestou do školky povídá. "Mami uvaříme zase někdy ty buřty ve sklenici?" Chvíli mi to v hlavě šrotovalo, co že to vlastně chce vařit, až mi to seplo. Takže dneska jsme spolu vyráběly Buřty ve sklenici, byla moc šikovná a krásně je plnila cibulí a ani neječela, když jí začli pálit oči.

365 - den 98. - Západ slunce

Dnes jsem zase měla rozlítáno, dopolko jsem byla na návštěvě u kamarádky, dlouho jsme se neviděly, tak jsme pěkně pokecaly.

Odpolko jsme zas šli na tanečky a sluníčko zase takhle malovalo.

365 - den 97. - Konečně zpět

Ufff tak jsem zpět ve virtuální realitě. Náš provider internetu cosi nového vyváděl na naší úžasné síti a víc jak týden to padalo a padalo a padalo.... Vždy to spadlo, když jsem chtěla něco někam vložit a vše psát xkrát a čekat zda to dopadne nebo ne, se mi fakt nechtělo. Snažila jsem se i pocitvě fotit, ne každý den to vyšlo, ale teď mě čeká nasázet fotky za víc jak týden zpět. Budu to muset dělat per partes, jak by řekl matematik. Najednou to fakt nedám. Ale zase naskakuju do rozjetého vlaku a snad bude spolupracovat i net.

Dnes jsme byli s Matouškem na hřišti, kousek nad barákem, kolem průlezek už byl krásně uhrabaný písek, takže dětské ťapičky krásně vynikly. Tady asi procházela nějaká holčička

365 - den 87. - Šnečí rodinka

Tato veselá šnečí rodinka, vůbec neprezentuje dnešní upršený den. Chtěli jsme jet původně na nějaký výlet, ale bylo deštivo a nevlídno. Dopoledne si děti hrály s modelínou a Ajka vymodelovala tutu šnečí rodinku i s kytičkama a odpolko jsme něco málo dělali na zahrádce, tak nějak jsme ji zlehka zazimovali. Letos se na ni asi už nedostaneme.

365 - den 86. - Tak trochu jiný pohled na kostelík.

Dneska bylo nádherné počasí, ale byli jsme domluvení, že já si vyrazím na nákupy bez dětí a táta bude hlídat. Navaříno jsem měla už z Prahy, jen jsem ráno rychle uvařila polívku a vyrazila. Stihla jsem to poměrně rychle a domů jsem přijela, akorát když se děti s tátou vypravovali na hřiště.

Zítra má být bohužel ošklivo. Máme naplánovaný výlet, tak uvidíme co z něj nakonec bude. Fakt nechápu, že ti němci mají v neděli obchody zavřený, to se pak člověk nemůže vůbec svobodně rozhodnout kdy jet na nákupy :-))))).