365 - den 183 - Vnoučata

Dneska jsme poprvé viděli našeho synovečka a bratránka Ondráška. Pořídit fotku všech třech vnoučat nebylo zas tak složitý, ale zachytit publikovatelný výraz všech třech už byl nadlidský výkon. A hlavně Ondráškovi se to brzy přestalo líbit.

Děti ovšem byly z miminka nadšený, ale oba svorně prohlásili, že by už dalšího sourozence nechtěli.

365 - den 179 - Lyžařská školička

V neděli jsme Ajce objednali na úterý lekci lyžování. Usoudili jsme že bude lepší, když jí to nebudeme vysvětlovat my. Vyrážela jsem sama s oběma dětma s tím, že teda na svahu uvidím a nějak to holt budu muset zvládnout, protože jsme jeli cca o hodinu dříve než byla domluvená hodina. Zvládla jsem to perfektně, Matoušek to celý prospal v autě, takže než začla hodina, mohla jsem běhat s Ajkou podél vleku a zas dolů. Ajka to zvládla taky perfektně, protože v neděli neuměla zatočit a najednou uměla zatáčet sama od sebe. Pak vyfasovala instruktorku Nikolu a jezdily dolů slalom, Ajka byla vzorná. Na fotce zrovna dělají "indiánskou jízdu" když se nezatáčí tak halekají jako indiáni a v zatáčká pádlují :-))))

365 - den 177 - První lyžování

Konečně máme doma větší přeskáče pro Ajku a tak se chystáme vyzkoušet lyžovačku nedaleko Prahy. Jsme zvědaví, jestli letos konečně už bude lyžovat nějak obstojně. Ještě nám kamarádka Pavla půjčila lyžičky pro Matouška, ale ty jsme brali opravdu jen tak do počtu, kdyby náhodou se na ně chtěl postavit.

Ajka na svahu předváděla své oblíbené tanečky, jako že to klouže a že to neumí a že..... No prostě klasické scénky,což nás nepřekvapilo. Na úterý má domluvený odPorný dozor a výuku, tak snad pedagogické působení jiné osoby na ni zapůsobí víc než působení matky a otce.

Nejvíc nás překvapil Matoušek, nejenže si nechal nasadit lyžáky a lyže, ale dokonce na nich jezdil!!!! Absolutně mu nedělala problém stabilita, dokázal dát ruce na kolena a jet rovně dolů, zvednout se rozpažit zapažit... a já nevím co ještě. Zatáčení samozřejmě ještě nechápe, takže to je docela hoňka to chytat, ale honil se tatínek a já fotila.

365 - den 176 - Karneval

Dneska jsme měli trochu blázinec, Ajka měla náhradní tanečky a pak hned karneval. Naštěstí se to stihlo obojí a Ajka si karnevalové veselí užila dosytosti. Kostým se jí moc líbil a i program s klauny. Jediný kdo si to moc neužil byl Matoušek. Chtěla jsem ho převléci za Bořka stavitele, ale ani kalhoty s laclem ani helmu si nasadit nechtěl. On je trochu zpátečník.

365 - den 175 - Minisrazík

Měly jsme domluvený minisrazík v jedné čínské restauraci. Dubňáčky jsme nechaly ve školce a srazily jsme se jen s těmi menšími. No a ty menší uchvátila naprosto jedna teta, která si dávala nálepky na čelo a na nos.... No mohli na ni oči nechat.

365 - den 170 - Dámská jízda

Odpolko jsme si s Ajkou daly dámsmkou jízdu a kluci zase tu pánskou. Málem to nedopadlo. Matouš bez Andrejky nechtěl odjet a vypadalo to na scénu, naštěstí jsme ho ukecali.
My dvě jsme si vyrazily na divadýlko a do cukrárny. Ajka byla děsně nadšená z dámské jizdy.
Fotka byla děsná rychlovka a nedala se přefocovat, po divadýlku děti smí na jeviště a smí si prohlídnout loutky a scénu.

365 - den 158 - Montér

V Matouškovi se kluk taky nezapře. Přesně jak psala Jitka, dost často mě udivuje to jak je fakt obrovský rozdíl mezi klukem a holkou. Vždycky jsem říkala, že Ajka je jak deset kluků, ale nedá se to srovnat. Ty rozdíly mezi holčičkami a chlapečky jsou tak veliký. Ajka taky jako malá musela u všeho asistovat, se vším pomáhat. Ale Matouš to dělá s jistou precizností a zručností. Snad to jsou geny.

Dneska jsme byli zavření doma i když bylo krásně. Matoušek měl včera večer horečky, a dnes taky teplotkuje. Ještě že tu táta nechal rozestavěný ty skříně a šroubováky aspoň na chvíli bylo o zábavu postaráno aspoň na chvíli

365 - den 136 - Malý táta

Matoušek byl vždyck hrozně něžňoučký k miminkům a vždy mě to překvapovalo a překvapuje do dnes. Ač je to kluk jak se patří, tak u miminek je neskutečně něžný. Andrejka dostala k od Ježíška svoje miminko a Matoušek musí mít taky jedno. Naštěstí mu stačí ještě to po mně, kterého si Ajka moc nevšímala. Večer před spaním si vyžádal "MIMINO" do postýlky a pusinkoval ho a mazlil se s ním.
Snad z něj jednou vyroste velký skvělý táta a ta něžnost a pozornost mu zůstane.

365 - den 126. - První svátek vánoční

Dneska jsme pokračovali ve Vánočních oslavách. Vařila jsem svíčkovou, teda spíš pomalila v pomalém hrnci a na oběd dorazil brácha se švagruškou a s mamkou. Nadělili jsme si další dárečky a nejvíc dárečků samozřejmě dosataly děti. Což teda brácha těžce nesl, protože nejvíc dárečků z jejich rodinky dostal Ondrášek a to je ještě v bříšku. Ale vzhledem k tomu, že už brzo vykoukne, tak je to potřeba :-). Děti si nakonec vůbec nehrály s hračkami co jim naježil Ježíšek, ale vytáhly si deštníky a hrály si na to že jedou někam lodí. Sice moc nechápu spojitost deštníků a lodi, ale já jsem dospělák a chápat to nemusím.

365 - den 118 - Co z něj asi vyroste

Dneska jsme byli s Ajkou na KO na ORL a ouško se nehojí, tak vyfásla antibiotika. Dny jsou šíleně hektický, nic nestíhám. Z dopolední návštěvy u Dr. jsme se vrátili až ve dvě hodiny. Ještě jsme skákli na poštu s balíčkama a do lékárny, a všude šílený fronty a čekání.
Matouška nemůžeme nechat ani chvíli bez dozoru, hned vymyslí nějakou lumpárnu. Když jsem si odskočila z koupelny, tak někde našel moji malovací taštičku.

365 - den 116. - Vánoční besídka

Dneska měla Ajka ve školce Vánoční besídku. Bylo to moc pěkný, měli připravenou takovou jakoby Vánoční hru, kdy zvířátka předváděla Jezulátku co umí a co by ho mohla naučit a Hvězdička s Andílkem vybírali zvířátko, které by se o Ježíška nejlépe postaralo. Andrejka byla za páva a předváděla Ježíškovi svojí eleganci.

No a abychom se nenudili, tak jsme to ještě měli zpestřený. Po spa mi volali ze školky, že jim tam Ajka dělá scény, že jí bolí ucho, tak ať si pro ni přijdu. Takže vzbudit Matese, klusat do školky, pak na ORL. Tam jsem teda neměla nerva čekat a vrátili jsme se do školky na besídku. Ajka už byla klidná vypadala že jí nic není. Besídku zvládla perfektně a nechtěla ani jít domů. Ale pro jistotu jsme ještě zajeli do Thomayerky na pohotovost a ouško jí píchli :-(.

S dědou to je špatný, Dři jsou spíš skeptičtí.

365 - den 115 - Vánoční trhy

Jirka po o jel zas do Dejvic a s mamkou a ségrou jeli za tátou do nemocnice. My jsme tam za nima ani nejeli, Ajka si stěžuje na bříško a má rýmu, tak abychom na ně něco neprskli.

Když se Mates vyspal jeli jsme se podívat aspoň na Staromák na Vánoční trhy. Lidu tam bylo jako o pouti a ještě ke všemu jako kdyby tam dávali něco zadarmo. Ale i tak se mi to docela líbilo. Na jevišti hrály děti nějakou Vánoční hru o narození Ježíška, zpívaly koledy, hrály na píšťalku, bylo to moc pěkný. Po představení se chystala další hra a Matouš ač sotva dosáhl k podiu, musel stát na špičkách a sledovat vše co se tam děje.

Vkládám ještě jednu fotku, kovář rozdmýchává oheň. Tohle mě vždy fascinuje, asi by mě bavilo být kovářem. Na průmce jsem si to i vyzkoušela a docela mě to bavilo, to jak se kov začne měnit téměř v modelínu a ten zvuk kovadliny. Má to prostě svoje kouzlo. Na ten roj jisker jsem musela delší dobu číhat, ale nankonec se povedl zachytit, zlatej digitál

365 - den 109 - Pečení perníčků

Ajku jsem si dneska nechala doma, aby se dospala po náročném víkendu a aby se stihla zotavit po tý střevňajzně. Dopolko jsme zadělali na perníčky a navečer jsme vykrajovali. Děti to moc bavilo, samy vykrájely 3 plechy. Docela jsem se divila jak to šlo i Matouškovi, brzy pochopil, jak má dát vykrajovátko, že musí být těsto všude pod celým vykrajovátkem. A pokaždé, když se mu podařilo vykrojit tvar, tak zavola PARÁDA

365 - den 85. - Balení

Dneska jsme se zase přousvali do našeho druhého bydliště do Němec. Ajku jsem ani nedávala do školky, v pátek chodí na plavčo, ale trochu chrchlala, tak jsem nechtěla riskovat, že se jí něco rozjede. Ona teda do školky jít chtěla, ale pak usoudila, že až budu balit, tak se budou dívat na pohádky a že to bude príma. Vždycky když někam balíme tak jim pustíme pohádky. No a takto se koukali na Kouzelnou školku. Vydrželo jim to teda jen chvilku, pak už zas Mates musel jít něco podnikat.

365 - den 84 - čekání na ségru

Jak už jsem sem jednou psala, ve čtvrtek chodíme s Ajkou na tanečky. Rodiče a případní sourozenci čekají v předsálí. Matoušek dost často takto pozoruje co se děje v sále. Občas těmi dveřmi i "propadne" dovnitř, jsou totiž lítačky a stačí se jen trochu opřít.

365 - den 74. - Návštěva knihovny

Dneska jsme ze školky vyrazili do knihovny, domluvily jsme se se sousedkou že půjdou s dětmi s námi, takže děti to braly jako bezva výlet a ještě jsme v knihovně potkali dalšího kamaráda ze školky s malou sestřičkou a maminkou. Naše knihovna je naprosto úžasná a hlavně baby friendly. Ač byly děti dost hlučné, na knížky se vrhly jak kobilky, hlavně ti malí, tak nás provázely celou dobu jen úsměvy knihovnic.

Knihovna je po povodních nově opravená a pořád tam doplňují do dětské části nějaké doplňky, teď tam například přibyly obrovské polštáře na zem, Ajka si na něj hned zaklekla a prohlížela si knížky, jsou tam i stolečky s papíry, s omalovánkami a pastelkami, houpací kůň. No a zítra je tam přednáška dětské psycholožky a o děti bude postaráno. No není to úžasná knihovna!!!!! Další důvod proč se mi nechce stěhovat :-)))).

365 - den 72. - Jede jede mašinka

Ale z komínka se jí nekouří, protože je na baterky. Dneska jsme slavili, Matouškovi jsou už dva roky. Uvařila jsem svíčkovou tu děti milují, oba dva, pak jsme chtěli dát spát oslavence, ale nějak se nezadařilo. Asi cítil, že se něco bude dít. Takže jsme ho nechali chvíli pokřikovat z postýlky a připravili vše na oslavu a mohli jsme začít. Dortík měl velký úspěch. Když ho uviděl v kuchyni na lince, tak zavelel TAM, to znamenalo do obýváku na stoleček. Dortík musel být řádně prozkoumán a pak přišla řada na dárečky. Největší úspěch měla mašinka na baterky, je k ní ještě dálkový ovládání, kterým jde zastavit a znovat rozjet a taky jdou spouštět různé zvuky. To byl nejlepší dárek ze všech. Lampička s Patem a Matem se taky líbila, ale mašinka je mašinka.

365 - den 66. - Cyklovýlet

Dneska nám počasí přálo, takže ráno jsme nabalili děti, vytáhli jsme kola a vozíky a vyrazili na cyklovýlet. Mapu jsme sebou neměli, Libor si cestu nastudoval a udělal si poznámky kudy jet, takže jsme mu museli věřit, že ví co dělá a že nezabloudíme. Naštěstí Čechy jsou ráj pro turisty i cyklisty a všude jsou mapy a značené cyklostezky a turistické značky, takže jsme nebloudili a výlet jsme si užili. No užili, těch kopců na můj vkus bylo trochu hodně a hlavně to jsou všechno tělocvikáři, takže je jen tak nějaký kopeček nerozhází.

Děti byli ve vozíkách naprosto spokojený. Pořád si libuju jaký je to super vynález, vůbec nemusím mít strach, že by jim byla zima, nebo že by zmokly. Prostě ten kdo vymyslel vozík za kolo pro děti by si zasložil nobelovku :-)))).

365 - den 63. - Tanečky

Čtvrtky odpoledne máme taneční. Andrejku jsem přihlásila na Country tanečky. Chodí zatím jen do přípravky, je to teda spojený i se staršíma holčičkama, ale tihle malí chodí jen na hodinu, ti velcí to mají na 2,5 hoďky. A chodí i jeden chlapeček, Andrejčin kamarád ze školky. Je to moc prima a děti jsou nadšené. Jak se Ajka netěší na keramiku, tak na tanečky se těší vždy hodně.

Pořád se nějak nemůžu srovnat s odchodem do Německa, tohleto to mi tam bude děsně chybět. I když tam určitě kroužky jsou taky, tak se mi tak nějak nechce hledat zase úplně nové a jiné..... No to je jen momentální rozpoložení, ještě to je daleko.

365 - den 62. - Výlet

Dneska jsme si udělali srazík s listopadovejma dětičkama v Brdských lesích. Mamči jsme pěkně pokecaly a dětičky si pohráli. Chlapíci si v tom křovíčku vydrželi hrát opravdu dlouho, teda byli to nějaký květinky. Takový růžový heřmánek :-))). Zase jsme měli pohodový den.