365 - den 148. - Dort pro babičku

Zítra máme jet přát babičce chrudimský a švagrušce k narozeninám. Tak jsme s dětma pekly banánový dortík. Já ho ještě dodělávala skoro do půl dvanáctý v noci.

A poposkočíme v ději na sobotu. A ten dortík nakonec zůstal doma na balkóně a babička nedostala nic. Takže babi, dort byl plněný banány v karamelu a vypadal takhle. Ale dětem nakonec nechutnal. Nám teda jo!!!! Akorát ty banány na tom vzduchu trochu víc ztmavly.

Pro zájemce kdo by chtěl vyzkoušet netradiční recept, tak je z Apetitu 9/2007. Banánový dort

a jedno slíbené foto pro babičku

365 - den 123 - Adventní věnec

Včera jsme si ani nestihli zapálit poslední svíčku na adventním věnci, tak jsem to napravila dnes, když jsme se vrátili z Chrůdi. Sice to byl dneska taky šrumec, ještě jsem běžela k Dr. dětský s Ajkou, protože v noci a cestou z Chrůdi blindila a pak na KO na ORL s ouškem. Blindění snad bylo od ATB, mohli jsme je už vysadit, protože ouška jsou dobrá. A odpolko jsme ještě šli přát sousedovic Věrušce k narozeninám. Ale tím že je táta doma, tak je to vše takový jednodušší.
Letos jsem si adventní věnec upekla z kynutého těsta, je trochu jiné než na vánočku, ale i tak bylo chuťově docela dobré. Měla jsem co dělat, aby mi Mates věnec nesež.. pardón nesněd. Teď už je teda tvrdý, tak ho neláká. A samozřejmě musím opět pochválit Ajku, jak mi s věncem pomáhala, dávala semínka na některé ozdobičky a opět jí to hodně bavilo. No pak se i patřičně vytahovala :-)). Pekly jsme rovnou dva ještě jeden pro babičku dejvickou k svátku.

365 - den 121 - Pečeme poslední kousky cukroví

Ještě dopíkáme poslední druh cukroví, poslední dny byly takový zmatený hektický a uspěchaný a v lednici se mi ještě válí nějaká těsta, perníčky letos už asi nedodělám, polovina jich je upečná v krabici, ale zdobit to už nestihnu, druhá půlka těsta poputuje do mrazáku. Ale ořechvoý kolečka jsem dodělat chtěla. Ajka je už velká pomocnice, ovšem musí se jí chtít. Tentokrát se jí chtělo a všechyn kolečka vykrájela sama. Já jsem jí jen vyválela těsto, teda spíš jen dovyválela, aby bylo všude stejně silné a pak jsem jen kolečka dorovnala na plechu. Matouš samozřejmě musel pomáhat taky, ale ten chtěl vykrajovat všechno možný, kolečka byly nudný.

365 - den 71 - Další dortík

Zítra budeme slavit Matouškovy narozeninky a tak jsem si zase hrála. Původní záměr byl traktor, dort sice jako traktor nevypadá, ale snad i autíčko potěší. Nechtělo se mi dort tolik ořezávat, bylo mi líto materiálu.

365 - den 52. - Další oslava a dortík

Asi tu budu dávat pravidelněji své pekařské výtvory. Pečení je mým koníčkem, asi jsem to zdědila po své babičce, která pekla hodně dobře. Mamka to po ní nepodědila a skočilo to až přes koleno. Já mám mlsnou hubu a sama od sebe jsem začala péct v mých nácti. Od jisté doby jsem pekla a hlavně pak zdobila i vánoční cukroví. Jeden rok jsem nestíhala ve škole a mamka ho zas po dlouhé době dělala sama a táta dobrák jí řekl "Nech to radši na Gábinu ať se na to dá koukat", ale chuťově bylo i tak dobrý.

No a když mám čas a je nějaká oslava,tak se pojímám na vyrábění dortíků, snažím se aby pokaždý byl nějaký jiný, s nějakým jiným nápadem. Teď máme hodně slavící období, takže dortíky budou častěji, pak asi nastoupí cukroví, perníčky..... Prostě podzim - zima je ve znamení pečení.

365 - den 26. - Pečení je radost

Zítra budeme slavit svátky dětí, takže dnes jsme vlastně celá rodina vyráběli dortík. Tentokrát jsem si vymyslela stonožku, ale je to nakonec dvacetičtyřnožka :-))). Dopoledne jsme s dětma pekli korpusy, což je teda neskutečně bavilo, ale pro mě to je vždy tak trochu stres uhlídat ty jejich všetečný ručičky. Korpusy se povedly, takže večer jsme mohli pokračovat v lepení a zdobení, ale to už bez dětí, nicméně s asistencí tatínka. Dostal ten nejdůležitější úkol a to vytvořit nožičky a taky si usurpuje největší zásluhy na tom jak dort vypadá, prý na něj na chudáka zbyde vždy ta nejhorší práce a já pak slíznu smetanu. Takže pozor mě nechvalte :-)))).

Jsem děsně zvědavá jak se zítra budou děti tvářit. Ajka ani nemohla usnout jak se těší na dortík i když to asi byla kombinace nemoci a těšení se. Bohužel jedeme stále v zajetých kolejích a už jsme zase nemocní. Teď večer měla přes 38. Už jim vlastně skoro měsíc nic nebylo, takže co se divím že?

365 - den 32. - Upršené pondělí

Dnešek by zase jeden z těch upršených podzimních dnů, kterých nás ještě čeká asi spousta. Ani se mi nikam nechtělo, teď jsme se přes víkend dost vyvenčili, takže jsme hezky zůstali dom a v teplíčku. I když děti jsou jak utržený ze řetězu, jsou prostě nevylítaní.

Aspoň jsem upekla štrůdl, no štrůdl, zjistila jsem že tady prodávají lístové těsto v takových pidiplátech, takže máme 6 pidizávinů :-). Ale na chuti jim to neubírá

365 - den 14.

Dnes jsem se konečně dostala k vyzkoušení nějakého receptíku z Šárčina blogu, který jsem objevila díky Diny. Moc jsem nehledala a rovnou jsem se vrhla do švestkového koláče co byl hned na úvodní stránce. Je to snadný rychlý výborný. Určitě to bude můj hodně oblíbený recept. A Šárčin blog bude pro mě hodně inspirativní.

365-den 5. - Chléb náš vezdejší

Dnes jsem fakt netušila co fotit. Matoušek stále teplotkuje, venku bylo hnusně celé dopoledne, domácí kytky tu nemáme...... No ale pak jsem dostala nápad, upeču si chleba, ale ne kostku z pekárny, anóbrž si upeču svůj první chlebový bochníček. Opravdu jsem ho za ta léta ještě nikdy nepekla, vždy jsem byla moc líná. Dílo se povedlo, žitno-pšeničný kmínový, celá rodinka jsme se po něm mohli utlouct. Další krok by mohl být kváskový, taky jsem se k němu ještě neodhodlala, takže někdy příště a když se povede tak ho zase zdokumentuju.