Dneska jsme měli tátu doma v Německu mají státní svátek, takže dorazil už včera večer. Bohužel jsme na dnešek měli naplánován neveselý úkol. Odvézt naši nejstarší Tempru na vrakoviště. I počasí se s ní loučilo a bylo uplakané. Tak nějak si k našim autům (a že jich je) vytváříme citový vztah a očividně to po nás přejala i Andrejka, protože ta to chudinka oplakala. Ale vysvětlili jsme jí že z našeho autíčka půjdou součástky ještě do jiného autíčka, takže vlastně ještě bude jezdit dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat