V noci začalo chumelit a probudili jsme se do krásného zasněženého rána. Teda bylo pořád pod mrakem, ale ta sněhová nadílka mě potěšila. V Praze si sněhu opravdu moc neužijem a když už je , tak není moc dlouho, takhle krásný bílý a prachový. Většině osazenstva už začalo být špatně, protože od nás chytili střevní chřipku a tak všichni odjeli relativně brzy. My jsme si ještě chtěli užít tatínka, ten se vracel do Němec, takže jsme odjížděli až po třetí hodině. Bylo to takový smutný, že každý jedeme jinam a ne společně, ale snad už brzy budem pohromadě ať tam či tam.
1 komentář:
Krásná fotečka. Uplně slyším takové to křupání sněhu pod nohama. Naprostá romantika. Pavla
Okomentovat