I když smutný, tak i krásný, děti svou nezničitelnou energií dokáží dát sílu i ostatním. Jsou to naše sluníčka. I když jsme málem místo večeře frčeli na popáleniny,neb náš kuchař se začal sápat po čerstvě slitém rozpáleném oleji a málem si ho zvrhnul na obličej. Ufff bylo to fakt o fous, je šílený jak jsou ti pidižvíci rychlí.
Ještě před večeří si děti nachystaly betlémek do svého pokojíčku a já tam šla otevřít okno, aby se tam mohl zastavit Ježíšek. (No a nechala jsem jim tam dopis od Ježíška) Po večeři šly zkontrolovat jestli se zastavil a našly dopis. Nastalo malé dohadování s Matesem, který prostě zbožňuje tatindu a dopis mi nenechal přečíst a Ajka zas začla ječet že ho chce přečíst :-))) a tatinda si zrovna nutně musel odskočit na "záchod". Ale dopis byl přečten, tatinda zvládl přijít ze záchodu včas a už jsme vyhlíželi toho Ježíška, který dětem v dopise napsal, že mají pozorně poslouchat jestli neuslyší zvoneček.
Děti rozdaly dárečky, opět se nám osvědčily místo jmenovek fotečky, protože děti samy rozdávaly dárky bez naší asistence a dokonce dárečky pro druhou babičku a strejdu s tetou nechaly vzorně zabalený pod stromečkem na druhý den.
A postupně jsme ještě nacházeli dárečky různě po bytě, teda hlavně na balkoně, protože ten popleta Ježíšek ty kola pod stromeček zapomněl dát a nechal je na balkoně :-)))).
Fotka je až ze samého konce večera, těsně před tím než jsem sfoukla svíčky na Štědrovečerním stole. Už bylo dopito a dojezeno, dárky rozbaleny a ač nám bylo smutno, tak díky dětem ten Štědrý večer byl krásný.
1 komentář:
Myslím, že vaše Vánoce byli opravdu nádherné. Ač pro vás možná smutné, tak pro Ajku a Matouška to muselo být něco překrásného. Místo jmenovek fotečky - to je super nápad. Pavla
Okomentovat